Zatím poslední schůzka mladších roverů se nám myslím vydařila, ani ne tak úsilím organizátorů jako spíš tím, že vás přišla hromada :-). Jen tak dál, děláte nám radost! Chyběl nám šéf Jeňa, takže se programu zhostil Kecka s mou skromnou asistencí. Úvodní hry utekly jako voda, pak jsem vás vyhnal ven a zkusili jsme si hru Na Sochaře a hru Na Opičáky, hodnotit si je sám nebudu, uvidím, jestli je někdy použijete na svých schůzkách nebo výpravách. Každopádně, opičákovy banány se nakonec všechny snědly.
Zajímavou hru si Kecka schoval na potom. Smyslem hry bylo rozhodnout se, jakých práv na věci, které jsou v našem životě samozřejmostí, bychom byli schopní se vzdát v případě fiktivní nouze a naopak, za jaká práva bychom byli ochotní prát se až do hypotetického „konce“. Musím se přiznat, že ani pro mne nebylo lehké volit mezi nabízenými, každý z nás se s tím ale nakonec popral po svém. Logickým zakončením pak byla debata o tom, jak a proč jsme kdo volili. Nikoho asi nepřekvapilo, že většina z nás byla ochotná zbavovat se hned v první vlně práva na kapesné a práva na samostatný pokoj potažmo na soukromí (i když Veverka by určitě namítla, že takový samostatný pokoj je samostatný pokoj a za ten se vyplatí bojovat :-)), přitom kapesné a soukromí jsou možná věci, kvůli kterým se svým okolím nejvíce diskutujete. Troufám si tvrdit, že je to proto, že ostatních práv, o které se v hypotetické hře hrálo, se nás dostává jaksi samozřejmě. Pro mě osobně překvapivým, rozhodně příjemně překvapivým závěrem bylo, že prakticky všichni bychom se ke konci prali za právo na lásku a v poslední řadě se vzdali až práva na rodinu. Je to moc příjemný signál pro vás i pro vaše okolí, díky za něj. Nicméně, kolik lidí tolik názorů, respektovat je třeba i ty, kteří kladli důraz filosoficky na právo svobodné mysli (Tuleň např…) nebo naopak materialisticky na právo na základní potraviny (Kulďas např..), Jeleňovi zase záleželo na pocitu bezpečí (taky není k zahození :-)). Závěrečná diskuze byla zajímavá, škoda, že jsme mluvili jeden přes druhého (jak moc si každý z vás vážil práva na to být vyslyšen?), proto jsem, jak jsme se dohodli, lístky s názory každého z nás uschoval pro potenciální pozdější použití, až budeme třeba zase o trošku starší, změní se nám priority a naučíme se více naslouchat. Tady bych rád poprosil, dva lístky nebyly podepsané a jeden mi chybí úplně, Vačky,Kecko, Jeleňu, vzpomenete si ještě, jak jste volili? Napište mi to aspoň rámcově na slezak.ales@gmail.com, díky.
Největším úspěchem večera byla hra zařazená jaksi dodatečně na závěr programu, hra letitá, kterou jsem hrával ještě jako nováček, hra oblíbená všemi věkovým kategoriemi, osvědčená stálice. Vyrobí se tolik lístečků s úkoly, kolik je hráčů, úkoly jsou voleny tak, aby byly protichůdné (typicky rozsviť vs. zhasni světlo, vlez do skříně vs. drž pevně dveře od skříně a další dle libosti), hráči si úkoly vylosují a pak se hra jen odstartuje a zbývá sledovat, co se bude dít. V nastalém zmatku vyhrává nikdo nebo všichni, jak chcete.
Celá schůzka se myslím povedla, hlavně proto, že vás přišlo hodně, choďte dál, je to pak větší sranda. Většinu z vás čeká ke konci března ŠKOPR, takže se společně uvidíme až po Velikonocích. Do té doby se mějte dobře.
Zapsal Bohouš